ratikon-07

Letošní léto uteklo nezvykle rychle a s Andrejem Chrastinou z AIXc.z, parťákem do stěn,  jsme si ani nestihli odskočit na vícedélky do Alp. Buď to byla práce, nebo nemožnost sladit volný čas, co nás drželo doma.

ratikon-06

Nezvykle teplé září a volno u nás obou v kalendáři a je rozhodnuto. Směr Švýcarsko,  pohoří Ratikon na pomezí Rakouska a Švýcarska, oblast okolo kopců Kirschpitze ( 2552 m). Jde o známou lezeckou oblast se stěnami až 500 metrů dlouhými. Oblast je jedinečná díky svým kompaktním stěnám v tom nejlepším vápenci s neuvěřitelným třením. Místní cesty jako je Silbergeier, Schatila, Intifada, Galadriel, nebo Sabra se staly pojmy v lezeckém světě a jsou zárukou perfektního zážitku a to nejen lezeckého.

ratikon

Najdete zde cesty se  sportovním nádechem zajištěné nýty (s označením SI-SII, za klasifikací), ale i u nich užijete sadu čoků a malý výběr friendů na zajištění lehčích délek. No a pak jsou zde cesty, ve kterých budete mít příležitost se zamyslet co, proč a jak…….. (s označením SIII-SIV+). Velké vzdálenosti mezi nýty, nutnost vlastního mobilního jištění jsou společnou charakteristikou těchto cest. Obtížnost se pohybuje od 6a až do 8b+ francouzské klasifikace. Lezení zde vyžaduje jednoznačně cit pro techniku a síla v prstech je nezbytným předpokladem.

ratikon-01

ratikon-08
Andrej v pracovně. Zrovna vyřizuje záležitosti po káblu 🙂

Klasický pozdní odjezd z Prahy před osmou, znamená krušný první den lezení.  Po třetí ráno uleháme. Andrej už rok nejezdí výtahem  a tak jsme pod stěnou raz dva čerství jako rybičky. Na rozjezd dáváme Intifadu  7a+ v Z stěně Schweizereku.

První rajbasová délka Andreje prověří a připomene, kde jsme. Prostě klasika, nedržíš, nestojíš a hrneš to dál. Dvě délky pod vrškem nás mžení a nevyspání otáčí směr dolů, abychom se pošetřili na zítra.

Před odjezdem jsem šmejdil na netu a vyšmejdil článek od Mira Pialy o přelezu cesty „Via Acacia“ za 8a. Vnuknout myšlenku k průstupu cesty Andrejovi nebyl až takový problém, a tak druhý den zase stoupáme k nástupu 5.-6 věže Kirchlispitze. Druhou délku za 7c , třetí za 7b+ Andrej vybojuje na OS takže to vypadá slibně.  V další délce jen za 6c+ Andrej stráví nějaký čas a když dolezu za ním na štand tak chápu. Dálky mezi nýty v rajbasech nad policemi na sílícím sluníčku – no lahůdka.

ratikon-02

ratikon-12

Na pohodlném štandu odpočíváme a slunce pere a oteklým nohám se nechce do lezeček. Cigáro a Andrej jde na to čekají dvě 7b pluska, v závorce HARD.  Nejasné kroky nad převisem zakončí OS. No další délka končí náš pokus. Horko jak cip oteklé, bolavé nohy a prsty už nemůžou. Dál už by to bylo trápení a představa poslední délky za 8a… někdy příště.

ratikon-04

Další den volíme cestu „Galadriel“ 6c+, ale déšť velí po třech délkách otočit. Za deště sjedeme k autu skály černé od deště. Během dvou hodin vše schne a vyjde i slunce, no co rest-day. Podle předpovědi musíme být další den, kvůli počasí do šesti u auta.

ratikon-13 Ratikon

Citelně se ochladilo a tak volíme cestu na sluníčku.  Cestou „Sabra“ 7a a po 370 metrech parádního lezení v supr skále(krom třetí délky připomínající štěrkový lom) dolézáme za  mlhy na vršek věže. V šest sedíme v autě a začíná pršet. Nestihneme ani sjet po stěrkové cestě do údolí a už plánujeme co příště…

ratikon-11

Užitečné info:

  • Jak tam: Z Prahy 67 0km. Přes Regensburg na Lindau, Bregenz a Buchs. V Landquard sjet z dálnice do Schiers. Odtud už jen stoupat nejdříve po asfaltu do Schuders a pak po nespevněné cestě až do Schuderser Alpli.  Těsně nad salaší je plácek kde tolerují spaní. Pozor, po dlouhodobých deštích může dojít k sesuvu kamení na cestu a znemožnit tak příjezd, v horším případě  i odjezd z oblasti.
  • Kdy: Květen až říjen. Stěny jsou převážně jižní takže v létě může být, až moc teplo.
  • Skála: Specifický šedý vápenec s jedinečným třením.
  • Materiál: Lano 2x 50 metrů, min. 10 expresek, dle popisu cesty vklíněnce a friendy

 

Written by 

One thought on “Ratikon „technická delikatesa“”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *